Statní svátky 2022

Nový rok je svátkem nového roku. Tento svátek se tradičně začíná slavit v podvečer 31. prosince a vrcholí první vteřinou o půlnoci, kdy pozvedneme skleničky se sektem a přejeme si „vše nejlepší do nového roku“. Den 1. ledna není oslavou jen Nového roku, ale na tento den připadá svátek oslavující vznik samostatné České republiky po rozdělení (ČSFR) na dva samostatné státy – Českou a Slovenskou republiku, a to dne 1.1.1993.

Velký pátek je den pracovního klidu, je to den, kdy si připomínáme ukřižování a smrt Ježíše Krista. Velký pátek se slaví přibližně ve 40 státech světa. V České republice se znovu tento svátek začal slavit od roku 2016.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Tento den slavíme nedělní zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Datum Velikonoc je pohyblivé a připadá na pondělí po první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Velikonoce jsou oslavou jara a mají dlouhodobou tradici nejen v České republice.

1. květen není jen Svátek práce, ale je také svátkem zamilovaných. Je to den, kdy je zvykem najít „rozkvetlou“ třešeň a políbit se s partnerem pod rozkvetlými květy. 1. května si připomínáme vypuknutí stávky chicagských dělníků z roku 1886. Důvodem stávky měla být zavedení osmihodinové pracovní doby podle požadavků odborů. Nestalo se tak a rozběhly se protestní akce, které skončily střelbou mezi policisty a stávkujícími. Od roku 1890 se tento svátek slaví i v Českých zemích. První oslavy se konaly ne Střeleckém ostrově v Praze.

8. května je den kdy si připomínáme konec 2. světové války v roce 1945. Tento den bylo podepsané příměří mezi Pražany z pražského povstání a Wehrmachtem. Do Prahy dorazily vojska Rudé armády o den později 9. května. Tento den se do 90 let slavil jako konec 2. světové války a osvobození Rudou armádou.

Tento den slavíme příchod křesťanských misionářů bratrů Cyrila a Metoděje, kteří přišli ze Soluně roku 863 na Velkou Moravu. Příchod těchto misionářů do českých zemí je právem označován jako začátek křesťanství a vzdělanosti. Vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako oficiální jazyk.

Tento den slavíme památku Jana Husa, vysokoškolského učitele, reformátora, kazatele a římskokatolického kněze, kterého 6. července 1415 upálili v Kostnici pro jeho učení. Byla to významná postava českých dějin.

Tento den slavíme památku svatého Václava, knížete českých zemí, který byl ve Staré Boleslavi roku 935 zavražděn svým bratrem Boleslavem v jeho sídle u dveří kostela. Tento svátek si připomínáme znovu od roku 2000. V minulosti se tento památný den připomínal do roku 1951.

Je statním svátkem, kdy si připomínáme vyhlášení samostatného československého státu v roce 1918 po rozpadu Rakouska-Uherska a ukončení 1. světové války. Československo z roku 1918 vzniklo na základě versailleských mírových smluv roku 1919 a zahrnovalo Čechy, Moravu, část Slezska (jihovýchodní část), Slovensko a Zakarpatskou Rus.

17. listopad je státním svátkem, je to „Den boje za svobodu a demokracii“. V tento den si připomínáme dvě významné události. První události je rok 1939, kdy došlo k uzavření vysokých škol nacisty a popravení 9 představitelů studentského odporu. Druhou události je začátek „Sametové revoluce“ v roce 1989 po zásahu policie proti studentům na Národní třídě.

24. prosinec, tedy Štědrý den, není pouze dnem vánočního cukroví, dárků, vánočního stromečku a tradiční večeře, je to především den před narozením Ježíše Krista.

25. prosinec je 1. svátek vánoční. Je to den, který nazýváme dnem Narození páně nebo také Boží hod vánoční. Nejen v kostelích, ale i na náměstích se vystavují betlémy, které znázorňují narození Ježíše Krista.

26. prosinec je dnem, kdy slavíme druhý svátek vánoční. Je to den ve znamení svatého Štěpána, který má souvislost se štědrostí projevenou ve vánoční čas potřebným.